Světlo v bouři

Před bouří často zavládne ticho.

A po jejím odchodu je vzduch jasnější, lehčí – sama příroda vydechla úlevou.

Déšť je od pradávna symbolem života. V mnoha kulturách představuje božskou milost – nezbytnou výživu, která pomáhá všemu růst. Stejně jako déšť zjemňuje tvrdou půdu a přivádí ji k rozkvětu, i naše vnitřní bouře nás často zlomí tak, aby mohlo vyrůst něco nového.

V indické filozofii „mrak a déšť“ symbolizují duchovní požehnání – okamžiky, kdy vesmír dává duši přesně to, co potřebuje, i když to nejprve zazní jako hrom.

V buddhismu se utrpení nebojí, ale snaží se mu porozumět. Stejně jako jsou bouře součástí rytmu Země, jsou těžké emoce a bolestivé změny součástí našich vnitřních období. Očisťují, učí a proměňují.

Voda je život, ale ne vždy klidná.

Je to samotná bouře – divoká, syrová, smysluplná.

Až příště potemní tvoje obloha, vzpomeň si:

Jsi zaléván.